Morituri te salutant

1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína a šedé šmouhy kreslí do vlasů 
: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,
a pírka touhy z křídel Pegasů. :


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol,
: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :


R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely, počkejte chvíli! Mé oči uviděly
tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!
Morituri te salutant, morituri te salutant!


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí,
: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :


4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka,
: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :


R: