1. Tam, kde leží věčný sníh, tam uslyšíš dívčí smích,
tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít.
přece ta zem dívku má, je smutná a je sama, krásné jméno má Dajána.
2. Lidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná,
ona zatím potají jediného v mysli má,
na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, krásná, bláhová Dajána.
3. Ten, kdo jí klid navždy vzal, odešel si bůhvíkam,
Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,
předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných, krásná,bláhová Dajána.
4. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,
sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,
navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid, krásná, bláhová Dajána.
